20. a 21. února 2016 - Třebíč, pivovar Dalešice, Stromboli, Mohelno - hadcová step, Pelhřimov

Název

20. a 21. února 2016 - Třebíč, pivovar Dalešice, Stromboli, Mohelno - hadcová step, Pelhřimov

Popis

Několik údajů o navštívených památkách a místech:

Židovská čtvrť

Křivolaké uličky s dlažbou z říčních valounů, domky postavené v několika stavebních slozích a prorostlé mezi sebou, miniaturní dvory, nízké vchody, průchody, náměstíčko jako dlaň – židovská čtvrť je jako zmenšený svět. Je jedinou kompletně dochovanou židovskou čtvrtí v Evropě a jedinou židovskou památkou Unesco mimo území Izraele. V tomto miniaturním prostoru žilo v době nejhustšího osídlení více než 1200 obyvatel, kteří tvořili téměř šedesát procent třebíčského obyvatelstva. Měli svou radnici, chudobinec, špitál, školu, dvě synagogy a všude bylo spoustu obchůdků a dílen. Život tu ale pulsuje i dnes. Při cestě se můžete zastavit v několika kavárnách, vinárnách, hospůdkách a restauracích s živou hudbou, meditovat v čajovně a galerii nebo se ubytovat v jednom ze dvou pensionů.

Dům Seligmanna Bauera
Dům byl postaven krátce před r. 1798 Seligmannem Bauerem na tzv. Španělovském pozemku. Jeho význam a hodnota spočívá především v jeho přímém spojení s objektem Zadní synagogy. Nachází se v něm schodiště vedoucí na západní ženskou galerii. Majitelé domu byli trvale zavázáni udržovat ženám tento přístup volný.

V přízemí se nachází vetešnictví připomínající jednu z charakteristických činností, kdysi provozovanou židovským obyvatelstvem. V zadním traktu je umístěna moderně vybavená kuchyně, umožňující příležitostnou přípravu košer pokrmů.

První patro autenticky zobrazuje typické bydlení nepříliš majetné židovské rodiny v meziválečném období.

Židovský hřbitov

Nejstarší čitelný náhrobek pochází z roku 1630. Spočívá nad hlavou Elíši Samuela, jeho ženy Pivky a dcery Jehoshuy. Nedaleko od něj je nádherný klasicizující pomník se srdíčkem, pod kterým jsou podle legendy pochování milenci, kteří se při morové epidemií nechali oddat na smrtelném loži, aby spolu mohli být alespoň ve smrti. Asi deset metrů odtud po cestičce naleznete náhrobek s vyrytýma žehnajícíma rukama. Stejný symbol najdete na všech židovských hřbitovech. Zobrazoval se na náhrobcích příslušníků kněžského rodu kohanim, dnes rozpoznatelných ve jménech s kořenem k-n jako Kohn, Kohnberger, Kantor, Konrád, atd. Podle tradice se nesměli rituálně znečistit a přijít do styku s mrtvými a jejich ostatky se proto pochovávali do vnějších řad hřbitova. Dnes slouží tyto náhrobky k vymezení okraje starého pohřebiště. Nejtajemnější je v zadní části starého hřbitova, a můžete na něm číst tento nápis:

"Památník na hrob svatého muže, který před devadesáti lety posvětil Boží jméno, zbožného pana Rafaela, spravedlivého blahé pamětí. Jeho zásluha nechť posílí nás i příští generace. Tento památník byl obnoven 1. dne měsíce avu roku 1744."

Podle tradičního podání zachránil Rafael třebíčskou obec před morem. Sám přišel při morové epidemii o všechny příbuzné a rozhodl se zabránit dalšímu šíření nemoci vlastní obětí. Lehl si do hrobu, zasypal se hlínou a s modlitbou na rtech se rozžehnal se životem. Mor ustal jako mávnutím kouzelného proutku a Třebíčští Rafaelovi jeho statečnost nikdy nezapomněli.

Hřbitov je jako kamenná kninovna. Na náhrobcich najdeme spotstu symbolu spjaíycn sejmeny neoozííku (např. jména s kořenem B-r byla spojována s párem medvědů) nebo jejich vlastnostmi (lví nesoucí korunu jako symbol moudrousti). Nápisy často odpovídaly tvaru náhrobku. Tak na macevě stylizované jako brána, čteme o muži, kterému jeho dobročinnost otevře brány milosrdenství. Třebíčský židovský hřbitov je jako zrcadlo architektonických slohů - od malých barokních po klasicismus a velké obelisky z druhé poloviny 19. století. Mnoho jich patří rozvětvené rodině Subaků, která v Třebíči vlastnila velkou koželužnu.

Hebrejsky se hřbitovům říká DŮM ŽIVOTA ( bejt ha-chajim ). Toto paradoxní označení je vyjádřením víry, ve které se smrt dá chápat jako brána k životu. Názory na posmrtný život se ale v judaismu různí a často si i odporují. Všechny však spojuje důraz na život, ve kterém smrt hraje roli jeho sekundanta. Není jeho definitivním protikladem, ale součástí. O židovském přístupu ke smrti snad nejvíc vypovídají pohřební zvyky. Od roztržení roucha nad zemřelým po modlitbu za zemřelé ( kaddiš ). Do dalších podrobností vás rádi uvedou místní průvodci...

Bazilika sv. Prokopa

Třebíčská bazilika je jako zrcadlo odrážející z třebíčských lesů vlivy ze všech koutů Evropy. Vyrostla v době, kdy se ve Francii začaly k nebi vzpínat první gotické katedrály, ale v jižním Německu ještě stavěly chrámy podobná spíš antickým stavbám. Půdorys stavby kopíruje vzory z jižního Německa, portál se podobá portálu z vídeňského dómu, jeho výzdoba ale připomíná normanský vliv. Osmidílná klenba navazuje na stavební postupy z jižní Francie, střední okno v hlavní apsidě se podobá rozetě v Chartres u Paříže a postranní okna čerpají vzory z pozdní gotiky. Jedinečné prolnutí evropských vlivů na pomezí románského a gotického slohu vedlo v roce 2003 k zapsání stavby na seznam chráněných památek UNESCO.

Od chrámu k pivovaru a zpět

V době kdy byl Třebíčský klášter (kolem roku 1220) suverénním kulturním a mocenským centrem, rozhodl místní opat, že namísto původní dřevěné kaple vystaví největší moravský kostel (zůstal jen nejdelším). Během necelých dvaceti let vybudovala jihofrancouzská huť základy, kryptu, severní a jižní kapli, chór a severní předsíň, ale v roce 1241 byly stavební práce přerušeny. Předpokládá se, že byl změněn plán a od té doby se na stavbě začínají výrazněji projevovat gotické vlivy. Okna v prostoru hlavní lodě už mají protáhlý tvar, ale přesto víc než průhledy ke světlu připomínají střílny románského hradu. Podobně je to s plastikami ve sloupech hlavní apsidy. Některé sice nesou suverénní tahy kameníků, s nimiž vytvářeli bizardní masky a chrliče gotických katedrál, ale stále se v nespoutaném výrazu drží zpátky. Dokončení stavby se klade k roku 1260. K bohoslužbě pak sloužila asi dvěstě let. V roce 1462 byla vypálena a za své vzala nádherná osmidílná klenba, která byla plně nahrazena až o tři století později. S úpadkem Třebíčského kláštera řídnul i bohoslužebný život v bazilice a když odsud byli na začátku 15. století vyhnáni poslední mniši, začalo se kostela používat ke světským účelům. Bůh to těm neznabohům odpusť. V Bazilice zřídili pivovar a později i konírnu, zámeckou kuchyni a prádelnu. Do původního stavu uvedli kostel až Valdštejnové. Na začátku 17. století si z Prahy povolali architekta Kaňku, který se podílel i na stavbě chrámu sv. Víta. Kaňka navrhl barokní gotizující klenbu, která stavbě dodala specifický ráz. Od této doby se znovu využívá k bohoslužebným účelům a dnes je přístupná i veřejnosti.

Kaple a krypta

Vedle chrámových lodí se krčí opatská kaple s původními gotickými malbami. Jedná se o druhé nejstarší fresky na Moravě. Malby a ornamenty kompletně pokrývají vnitřní prostor kaple. Nejzajímavější je na celé věci fakt, že podobné malby zdobily dříve celý interiér baziliky. Muselo to vypadat jak v nějakém orientálním paláci. Nádhera!

Krypta je nejzachovalejší částí kostela. Byla postavena jako pohřebiště mnichům a zakladatelům kláštera, ale jejich ostatky dnes spočívají jinde. Strop podepírá 50 sloupů a polosloupů, jejichž hlavice zdobí rostlinné ornamenty, zvířata a fantastické obličeje. Co sloup to originál. Z krypty také vede tajná chodba, která má být vyvedena v nedaleké obci Sokolí. Mnozí v Třebíči věří, že je v ní zakopán poklad, který tu měli mniši před Husity ukrýt v 15. století. Nejcennější částí pokladu je zlatý Kristus v životní velikosti. Krypta se proslavila i ve filmech. Natáčela se zde např. i Markéta Lazarová.

Pivovar Dalešice

Ačkoli se v Dalešicích vařilo pivo již od konce 16. století, pivovar se dostal do širšího povědomí veřejnosti teprve před 35 lety poté, co si jej z více než 150 dalších objektů vybral režisér Jiří Menzel a na motivy Hrabalovy knihy natočil film Postřižiny. V té době byl již pivovar tři roky nefunkční a nezadržitelně chátral a to až do roku 1999, kdy jej získali současní majitelé. Ti jej díky citlivé rekonstrukci zachránili a od roku 2002 se u nás opět vaří pivo.

Z historické části pivovaru je zřízeno unikátní Muzeum rakousko-uherského pivovarnictví a na místě původní sladovny je dnes příjemná nekuřácká restaurace, kde si kromě dalešického piva pochutnáte na poctivých jídlech pivovarské kuchyně. Ve stylových prostorách historické budovy, kde mimo jiné zasedala filmová správní rada pivovaru, dnes organizujeme svatby, oslavy a netradiční firemní akce. Součástí areálu je také poetický hotel ideální pro romantický víkend, rodinný pobyt či cyklistickou dovolenou. Během celého roku pořádáme nejrůznější kulturní, sportovní a gastronomické akce.

Mohelenská hadcová step

Mohelenská hadcová step je národní přírodní rezervace tyčící se nad meandrem řeky Jihlavy nazývaným „Čertův ocas“. Leží nedaleko obce Mohelno v okrese Třebíč v místních lokalitách Mohelnská step na levém a Čertova hráz na pravém břehu. Rezervaci spravuje CHKO Moravský kras, i přes to, že se v něm přímo nenachází. Rezervace má rozlohu 59,23 ha, z čehož 50,34 ha tvoří zvláště chráněné území. Hadcová step patří k jedné z nejcennějších lokalit v České republice i v Evropě. Nadmořská výška zde kolísá od 260 m n. m. do 385 m n. m. Mohelenská step byla vyhlášena rezervací 31. prosince 1933, a to kvůli rozmanitosti fauny a flory, kterou způsobuje hadcové podloží. Hadec neboli serpentinit je silně bazická tmavozelená či černozelená hornina dobře akumulující teplo. Hadcové půdy jsou bohaté na hořčík, ale velmi chudé na živiny. V kombinaci s nedostatkem srážek má tento substrát nepříznivé účinky na mnoho druhů rostlin a způsobuje například nanismus.

Na území stepi se nachází kriticky ohrožená podmrvka hadcová (Notholaena marantae), sleziník nepravý (Asplenium adulterinum) a ze živočichů kudlanka nábožná (Mantis religiosa), ploskoroh pestrý (Libelloides macaronius) a ještěrka zelená (Lacerta viridis). Bylo zde také zjištěno 91 ze 107 středoevropských druhů mravenců.

Období

Statistiky

  • 171 fotek
  • 0 se líbí

Nastavení

Nahlásit album
Slevy 25 % platí na všechny dárky z fotek. Vytvořte si z vašich fotek snadno fotoknihu, plakát, fotky na zeď a další fotoprodukty. Sleva platí po zadání kódu: Vajicka
S kódem: Vajicka Akce platí do 14. 4. 2024
Zjistit více

Vytvořte si fotodárky

Z alb a fotek na Rajčeti nebo i z disku počítače si můžete snadno a rychle vytvořit různé fotodárky pro sebe nebo své přátele.

Reklama

Pokračujte v prohlížení

Jestli se vám album líbí…

Přihlásit se na Rajče Prohlédnout znovu
Spustit prezentaci Zastavit
TIPZměny uložíte také pokračováním na další fotku či video a zrušíte je klávesou ESC.
Přidejte do popisu štítky (např. #svatba #cestování) a fotku či video tak objeví více lidí.
20. a 21. února 2016 - Třebíč, pivovar Dalešice, Stromboli, Mohelno - hadcová step, Pelhřimov
Komentáře Přidat